Kdysi dávno byste Kozí ulici v Havlíčkově Brodě prošli možná jen se zatajeným dechem. Staré dlažební kostky tu stále pamatuji časy, kdy se po nich chodilo boso, a večerní lucerna osvětlovala příběhy malých lidí. Uprostřed této nostalgie však stál dům, který si zřejmě vzal za úkol spadnout se. A mám se mu to povedlo!

Pak jsem se do toho pustil já. Někdo, kdo trosky nedíval na problém, ale jako se na žádost. Co se stane, když spojíte odhodlání a pořádnou dávku trpělivosti? Kavárna !

Samozřejmě, na samotný provoz si někoho přizval, kdo tomu rozumí. Dnes se o vše stará naše provozní Kristýna Švecová, která místo vdechla energii, kávu a každodenní špetku pohody.

Dnes Kozí ulice hrdě ukazuje, že i chudinská čtvrť může mít noblesu. A naše kavárna? Ta je důkazem, že s trochou humoru a odvahou lze proměnit zapomenuté místo ve středu města, kde se schází svět. Tak přijďte, dejte si něco dobrého, a pokud zaslechnete pár starých kamenných historek, nedivte se. Tady má totiž každá kostka, každá lucerna, i každý šálek co říct.